Úvodní stránka :: Letectví :: Sikorsky S-61 (H-3 Sea King)

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce:

Sikorsky

Společnost Sikorsky je americký výrobce letecké techniky, převážně vrtulníků. Byla založena v roce 1925 Igorem Sikorskym.


Použité zkratky

AEW

(Airborne early warning) - letecký systém včasného varování.

ASW

(Anti-Submarine Warfare) - protiponorkový boj.

CSAR

(Combat Search And Rescue) - Označení záchranných misí a evakuace lidí přímo z bojiště.

GPS

(Global Positioning System) - Systém družicové navigace.

HHRSD

(Helicopter Haul Down Rapid Securing Device) - také „Beartrap“. Principem je, že se vrtulník, který je ve visu, stabilizuje pomocí kabelů k palubě lodi. Následně po přistání a zajištění je také pomocí tohoto systému odtažen do hangáru. Díky této technice se mohou kanadské odkaz nasazovat k operačním misím za každého počasí.

SAR

(Search And Rescue) - Označení záchranných misí.

STASS

(Short Term Air Supply System) – systém pro přežití pod vodou používaný u vrtulníků a letounů. Jedná se o malý přetlakový válec, ke kterému jsou připojeny dýchací přístroje.


Ostatní technika

Sikorsky S-61 (H-3 Sea King)

Sea King byl velmi rozšířený námořní vrtulník, který měl původně sloužit k plnění úkolů ASW a pozdějším vývojem se z něj stal multifunkční vrtulník.

Westland Sea King Mk. 48 Belgické armády

Belgický Sea King Mk. 48 určený pro operace SAR. Byl vyroben u společnosti Westland, evidenční číslo je RS03. Fotograf: Radim Kuběna.

Historie

V roce 1957 byla společnosti Sikorsky udělena zakázka na vytvoření obojživelného vrtulníku schopného operovat za každého počasí. První prototyp vzlétl v roce 1959. Do U.S. Navy byl dodáván od roku 1961 pod označením HSS-2. V roce 1962 byl po zavádění jednotného systému značení US letadel přeznačen na SH-3A. Původně byl vyvinut pro plnění úkolů ASW na letadlových lodích, následovali však i verze pro SAR a transportní účely. Sea King byl z provozu u prvosledových jednotek U.S. NAVY vyřazen v roce 1995, nahradil ho vrtulník Sikorsky SH-60F. Sea King se ale i nadále používá u mnoha armád po celém světě.
Licenci na výrobu H-3 prodal Sikorsky firmám Agusta (Itálie), Mitsubishi (Japonsko) a Westland (Velká Británie).

Technologie

Vrtulník obsahuje dva turbohřídelové motory, které jsou umístěné vedle sebe nad přední částí trupu, čímž bylo zajištěno využití velkého vnitřního prostoru. S-61 má v základních verzích pětilistý nosný i vyrovnávací rotor a disponuje tříkolým podvozkem záďového typu. Kvůli dobré skladovatelnosti, na palubě letadlových lodí, lze všech pět listů hlavního rotoru sklopit na jednu stranu, také ocasní část je sklopitelná.
Jedná se o obojživelný vrtulník, který je schopen přistát na vodní hladině a po omezenou dobu na ní setrvat. Ve spodní části je vybaven plovákovými airbagy, které mu pomáhají při tomto manévru.

Vlastnosti jednotlivých variant Sea Kingů
Vlastnosti CH-3E (S-61R) Sea King HAS Mk.5 S-61N Mk.2I
Délka trupu: 16,70 m 17.02 m 17,96 m
Průměr hlavního rotoru: 19 m 18.90 m
Výška: 5,13 m 5,32 m
Hmotnost (prázdná): 5 382 kg 6 387 kg 5 595 kg
Hmotnost (maximální): 8 449 kg 9 525 kg 8 620 kg
Pohonná jednotka: 2× General Electric T58-GE-10 2× Rolls-Royce Gnome H1400-2 2× General Electric CT58-140
Výkon: 2x 1045 kW 2x 1238 kW 2x 1120 kW

Varianty americké armády

Zadavatelem zakázky a zároveň největším uživatelem Sea Kingů bylo USA. Vrtulníky zde byly pojmenovány americ-kým značením H-3.

SH-3A (S-61B)

První varianta pro protiponorkový boj (ASW) z roku 1959. Původní označení tohoto typu bylo HSS-2. Nejprve byla poháněná dvěma turbohřídelovými motory General Electric T58-GE-6 o výkonu 2x 787kW. Později byly tyto motory nahrazeny novými motory General Electric T58-GE-8F s výkony 2x 932kW.
K vyhledávání ponorek se využíval ponorný aktivní sonar Bendix AN/AQS-10 - zařízení se vysouvalo z otvoru ve spodní části trupu.

HH-3A

Varianta pro záchranné operace (SAR) modifikovaná z verze SH-3A. Z vrtulníku bylo odstraněno všechno vybavení k ASW, bylo zesíleno pancéřování chránící motory, reduktor, hlavní bloky avioniky a hydraulické systémy. Pro ochranu posádky byla opancéřovaná i podlaha. Kvůli těmto opatřením se zvýšila hmotnost vrtulníku, a proto byl osazen výkonnějšími motory General Electric T58-GE-8F. Pro obranu je vybavena elektricky poháněnými otočnými věžemi Emerson TAT-102 s M134 (GAU-2B/A) Minigun umístěných na bočních plovácích. Dále je vybaven záchranným zvedacím zařízením, modernizovanou avionikou a vnějšími palivovými nádržemi o objemu 795 litrů. HH-3A byly postupně nahrazovány HH-60 Black Hawk.

CH-3A

Transportní verze pro USAF. Verze je převedena z SH-3A postrádající veškeré vybavení k ASW. Kabina byla schopna pojmout 27 sedadel, nebo 15 nosítek pro raněné nebo 3,6 tuny nákladu.

NH-3A (S-61F)

Jedná se o jeden vyrobený vrtulník pro zkoušky letových vlastností konstrukcí kombinující výhody letounu a vrtulníku. Poprvé vzlétl v roce 1965. NH-3A měl aerodynamicky upravený trup, odstraněné plováky, místo nich byly nainstalovány dva proudové motory Pratt & Whitney J-60-P-2 s tahem 13,35 kN. Dále bylo v polovině trupu nainstalováno křídlo s rozpětím 9,75m a vrtulník měl šestilistý nosný rotor.

RH-3A

Jedná se o speciální verzi pro odminování. Stroje měli demontované zařízení pro ASW. Vrtulník měl nainstalované druhé nákladní dveře na levém boku trupu a dvě vypouklé okna na bocích zadní části trupu sloužící k pozorování vlečného odminovacího zařízení. Toto zařízení bylo namontováno na vlečném laně, které bylo přiděláno za zadním podvozkovým kolem. RH-3A byly první vrtulníky, které dokázaly likvidovat minová pole bez pomocí povrchových plavidel.

VH-3A (S-61B)

(Původně značeny HSS-2Z). Varianta pro přepravu amerického prezidenta v případě evakuace nebo jiných hrozeb. Byly zde instalovány pohodlné sedačky, klimatizace, kuchyňka, toalety. Vrtulník byl dobře odhlučněn.

CH-3B (S-61A)

Jedná se o verzi vycházející svým uspořádáním z CH-3A. Do vrtulníku byly nainstalovány nové výkonnější motory General Electric T58-GE-10. Dřívější stroje CH-3A byly později také přejmenovány na CH-3B.

CH-3C (S-61R)

Přepravní neobojživelná verze s upraveným trupem a zadní hydraulicky ovládanou nakládací rampou. Jako u vůbec prvního vrtulníku na světě zde byl použit systém pro tankování paliva za letu. První let se uskutečnil v roce 1963, v roce 1965 byl dodán ARRS (Aerospace Rescue and Recovery Service) pro záchranné operace.

CH-3E (S-61R)

Verze vycházející s CH-3C s výkonnějšími motory General Electric T58-GE-10 z roku 1966. Vrtulník je schopen transportovat až 30 vojáků nebo 15 nosítek.

HH-3E (S-61R) Jolly Green Giant

Varianta vycházející z CH-3E upravena pro bojové záchranné mise CSAR. Všechny varianty S-61R byly později přestavěny na tento typ. HH-3E má opancéřovaný trup, samotěsnící nádrže, zatahovatelný systém pro tankování za letu, možnost připojení venkovních nádrží na palivo, dva 7,62 mm kulomety.

HH-3F (S-61R) Pelican

Obojživelná varianta pro USCG (pobřežní stráž) z roku 1967. Vrtulník byl určen pro záchranné pobřežní operace. Na přídi je vybaven vyhledávacím radarem.

SH-3D (S-61D)

Pokročilá varianta SH-3A pro ASW z roku 1966 s novými motory a s další nádrží na palivo o objemu 635 litrů umístě-nou uvnitř nákladního prostoru. Vrtulník byl dodáván nejen U.S. Navy, ale i Brazílii, Argentině a Španělsku.

Avionika

VH-3D

V roce 1976 vznikla náhrada za starší VH-3A pro přepravu amerického prezidenta. Opět zde byl použit luxusní interiér s kuchyňkou, toaletou a klimatizací. Byly upravené vchodové dveře, které byly opatřeny schůdky a zvětšeny okna pro lepší výhled.
Speciální úprava nosného rotoru snížila vibrace, ale díky tomu nebylo možné hlavní rotor sklopit. Vrtulník byl opět osazen silnějšími motory General Electric T58-GE-10.

SH-3G

Začátkem sedmdesátých let minulého století vznikla v U.S. Navy potřeba vrtulníků schopných plnit transportní a víceúčelové úkoly. Konverzí ze starších vrtulníků SH-3A vznikla tato varianta.
Úpravy spočívaly v demontáži veškerého ASW zařízení, motory byly nahrazeny výkonnějšími General Electric T58-GE-10, které byly na vstupu ošetřeny deskovým deflektorem proti námraze. Byla také zesílena podlaha nákladového prostoru a bylo zde nainstalováno 15 sklopných sedaček. Pod boční plováky bylo možné nainstalovat dvě přídavné nádrže o objemu 662 litrů. Vrtulník byl doplněn systémem pro čerpání paliva ve visu - Highdrink.

SH-3H

Poslední verze vrtulníku pro úkoly ASW používaná v U.S. Navy, která je postupně nahrazována vrtulníkem SH-60 Seahawk. SH-3H byl také dodáván do Španělska, kde pod některé z nich byl instalován radar Thorn-EMI Searchwater pro plnění úkolů AEW.

Avionika

Exportní varianty

Označení vývozních variant vrtulníku S-61
S-61A-1 Vývozní verze pro královské letectvo Dánska z roku 1965. Vrtulník vycházel z verze CH-3B americké armády. Další variantou, kterou Dánsko využívalo je S-61A-5.
S-61A-4 Nuri Vývozní verze pro Malajsii z roku 1967. Slouží u armády pro vojenský transport a záchranné operace.
S-61D-3 Vývozní varianta pro Brazílii. Vrtulník vycházel z verze SH-3D pro americkou armádu.
S-61D-4 Vývozní varianta pro Argentinu. Vrtulník vycházel z verze SH-3D pro americkou armádu.

Varianty Královského kanadského námořnictva

RCN nakoupilo vrtulníky S-61 v roce 1964 jako náhradu za dosluhujícího Sikorsky H04S-3s. První vrtulníky nesly ještě označení CHSS-2. Následně v roce 1968, po přeznačení kanadských letadel a vrtulníků, dostal označení CH-124.
RCN vyvinula techniku přistávání vrtulníků i na lodích s malými palubami (fregaty, přepravní lodě) nazývanou HHRSD nebo „Beartrap“. Principem je, že se vrtulník, který je ve visu, stabilizuje pomocí kabelů k palubě lodi. Následně po přistání a zajištění je také pomocí tohoto systému odtažen do hangáru. Díky této technice se mohou kanadské Sea Kingy nasazovat k operačním misím za každého počasí.

CH-124

První varianta pro účely ASW z roku 1964.

CH-124A

Modernizovaná verze z roku 1972 označovaná jako SKIP (Sea King Improvement Program). Vylepšená byla avionika a bezpečnostní prvky vrtulníku.

Avionika

CH-124B

V polovině osmdesátých let došlo k další modifikaci kanadských Sea Kingů. Byly upraveny některé prvky ASW, například místo aktivního sonaru se používal pasivní.

CH-124B-2 HELTAS

V letech 1992 – 1993 byly některé CH-124B upravené na tuto verzi. S předchozí verze byl použit pasivní sonar pro vyhledávání ponorek a navíc přidán vlečný sonar pro vyhledávání lodí. Vrtulník už nebyl primárně určen k úkolům ASW, plnil hlavně přepravní úlohy jednotky SCTF (Standing Contingency Task Force).

CH-124C

Testovací varianta pro nové technologie, byl upraven jen jeden vrtulník. Pokud není vrtulník nasazen na testování, tak slouží standardně u RCN.

CH-124U

Neoficiální označení pro čtyři vrtulníky sloužící k přepravním účelům.

Verze společnosti Agusta

Italská společnost Agusta vyrábí vrtulníky Sikorsky v licenci od roku 1967. Vrtulníky Sea King se označují AS-61.

Licenčně vyráběné vrtulníky S-61 společnosti Agusta
AS-61A-4 Verze pro italskou armádu určená pro operace SAR.
AS-61N-1 Silver Jedná se o licenčně vyráběnou verzi S-61N se zkrácenou kabinou.
AS-61D (POPELY-3D) ASW verze vyráběná Agustou pro italskou armádu. Pro Brazílii je označena AS-61D-3, dalšími uživateli jsou Argentina a Peru. Vrtulník je vybaven radiolokátory AN/APN-195 a naváděcím AN/APQ.706.
AS-61R Verze vycházející s HH-3R Pelican postavená společností Agusta pro Itálii.
ASH-3D/TS (POPELY-3TS) VIP vrtulník, určený pro dlouhé cesty. Byl postaven pro italskou vládu, Irán, Irák, Libyi a Saudskou Arábii.
ASH-3G (POPELY-3A) Verze SH-3G určená pro přepravu osob a nákladu.
ASH-3H (POPELY-3H) Pokročilá ASW varianta vycházející z amerického SH-3H.

Verze společnosti Mitsubishi

Společnost Sikorsky v roce 1962 dala licenci na výrobu S-61 japonské společnosti Mitsubishi. Verze postavené v Japonsku slouží především pro JMSDF.

Licenčně vyráběné vrtulníky S-61 společností Mitsubishi
HSS-2 Licenčně stavěná verze SH-3A z roku 1962 pro úkoly ASW.
S-61A Varianta pro SAR operace z roku 1962 vycházející ze stejně pojmenované varianty společnosti Sikorsky.
S-61L Licenčně vyráběná prodloužená varianta vyráběná nejen pro JMSDF, ale i pro pokrytí asijského trhu touto civilní variantou.
HSS-2A Varianta z roku 1968 s pokročilejší avionikou pro ASW mise.
S-61A-1 Licenčně vyráběná varianta S-61D pro mise SAR.
HSS-2B Varianta z roku 1974 s pokročilejší avionikou pro ASW.

Verze společnosti Westland

Licenčně vyráběné Sea Kingy v britské společnosti Westland dosáhly mnohem většího exportního úspěchu, než jejich původní americký vzor. Vyrábělo se velké množství variant a bez nadsázky se dá tvrdit, že z původního S-3 zbyli beze změny jen konstrukce draku a rotorový systém. Sea Kingy nahradily v britské armádě vrtulníky Westland Wessex a Westland Whirlwind.
První Sea Kingy vyráběné ve Velké Británii vycházely z americké verze SH-3D. Pohon vrtulníku zabezpečovala dvojice motorů Rolls-Royce Gnome H1400 vycházející z motoru T58-GE-10, dalším podstatným rozdílem byl plně automatický systém řízení.

Sea King HAS Mk.1

Poprvé byl představen v roce 1969. Jednalo se o vrtulník určený pro operace ASW. Vrtulník je osazen motory Gnome H1400 a pětilistým hlavním rotorem. Hlavním vyhledávacím protiponorkovým zařízením je ponorný sonar Plessey 195 a vyhledávací radar MEL ARI 5995 umístěným v kuželovém krytu za motory. Později byly tyto vrtulníky modernizovány na variantu HAS.2.

Sea King HAS Mk.2

Verze z roku 1974 s výkonnějším motorem Gnome H1400-1 a šestilistým rotorem vycházející z australské varianty Mk.50. Ve vrtulníku je nainstalován modernější ponorný sonar Plessey 2069 a další navigační a komunikační zařízení. Některé vrtulníky byly konvertovány na úlohy AEW.
Označení HAS.2A je používáno pro konvertované verze HAS Mk.1 na HAS Mk.2.

Sea King AEW Mk.2

Označení AEW Mk.2 nesou předělané typy HAS Mk.2 pro úlohy AEW. Tyto vrtulníky byly použity ve válce o Falklan-dy. Byly vybaveny radiolokátorem Thorn EMI Searchwater, sonar byl odstraněn.

Sea King HAR Mk.3

Tento typ nahrazuje stárnoucí vrtulníky Westland Whirlwind HAR Mk.10, které se používaly k záchranným účelům. První vrtulníky Sea King HAR Mk.3 byly dodávány od roku 1978. Vrtulník byl vybaven stejným motorem, jako má verze HAS Mk.2 – Gnome H1400-1 a šestilistým nosným rotorem.
Pro zvětšení vnitřního prostoru nákladní kabiny byla dozadu posunuta její zadní přepážka. Verze byla vybavena jeřábem, zvýšenou zásobou paliva a na bocích trupu byly přidány další vypouklé pozorovací okna.

Avionika

Sea King HAR Mk.3A

Verze Sea King HAR Mk.3 z roku 1992 lišící se avionikou.

Avionika

Sea King HAS Mk.5

Jedná se o další modernizovanou protiponorkovou verzi Sea Kingů z roku 1980. Hlavní úpravy byly opět na avionice. HAS Mk.5 má vylepšené motory Gnome H1400-2.

Avionika

Sea King HAR Mk.5

Předělaná varianta HAS Mk.5 na SAR variantu. Sonar byl odstraněn, pátrací radar Super Sercher zůstal.

Sea King AEW Mk.5

Upravená varianta HAS Mk.5 pro úlohy AEW.

Sea King HU Mk.5

Označení přebytků verze HAS Mk.5, které byly předělány na užitkovou verzi.

Sea King HAS Mk.6

Poslední verze, která byla vyvinuta pro Royal Navy. Sea King byl opatřen listy nosného rotoru z kompozitu, integro-vaným taktickým systémem a nouzovým mazacím systémem hlavního reduktoru.
Vrtulník je vybaven systémem STASS, který značně zvyšuje možnost přežití posádky v případě potopení vrtulníku. Jedná se o malý přetlakový válec, ke kterému jsou připojené dýchací přístroje.

Avionika

Sea King ASaC7

Vylepšená varianta AEW Mk.2 a Mk.5 pro Britské námořnictvo. Starší radar Searchwater byl nahrazen novějším radarem Searchwater 2000AEW.

Commando

Vrtulník Sea King byl vhodný i pro přepravní úkoly. Společnost Westland začala tuto modifikaci vyvíjet od roku 1972. Bohužel britské letectvo o něj neprojevilo zájem. Nakonec se vrtulníky Commando více uplatnili v zahraničí. Hlavním zájemcem byl Egypt.

HC Mk.4 (Commando Mk.4)

Jedná se o verzi z roku 1974 vycházející z HAS Mk.2, do které byly zahrnuty i některé prvky z předešlých Command.
Verze měla sklápěcí systémy zadní části trupu a nosného rotoru. Nákladní kabina byla prodloužena. Byl zde použit pevný podvozek, který pro případ nouzového přistání na vodní hladině byl vybaven havarijním nafukovacím zaříze-ním ukrytým ve válcových pouzdrech na nohách podvozku. U HC.Mk.4 bylo jako u prvních britských vrtulníků zavá-děn systém pro noční vidění NVG. Vrtulník je vyzbrojen kulomety GPMG ráže 7,62 mm.

Avionika:

Commando Mk.1 (Mk 70)

Commando Mk.1 mělo ještě hodně prvků společných s námořními typy. Vrtulník měl odstraněné veškeré protipo-norkové vybavení, kabina byla zvětšena a opatřena dalšími dvěma okny. Podvozek však byl stejný jako u námořních verzí – byly ponechány plováky.

Commando Mk.2 (Mk 72)

Egyptská verze se silnějšími motory Gnome H1400-1 opatřené protiprachovými filtry na vstupech z roku 1975. Vyrovnávací rotor obsahuje šest listů. Nosný rotor a ocasní nosník nejde sklápět jako u námořních verzí. Podvozek je pevný a neobsahuje již plováky. Díky tomu lze na podvozek nainstalovat celou řadu výzbroje (rakety AS. 12, Exocet, Martel). Do nákladového prostoru je možné umístit 26 sedaček.

Commando Mk.2B

VIP verze určená pro Egypt. Kabina je vybavena 10 sedadly, kuchyňkou, toaletou.

Commando Mk.2E (Mk 73)

Verze určená pro elektronický boj. Uživatelem je opět Egypt. Vrtulník je vybaven radioelektronickým systémem Selenia/Elettronica IHS-6.

Commando Mk.3

Commando Mk.3 se opět vrací svým určením k původním námořním Sea Kingům. Zatahovací podvozek má stabili-zační gondoly, které ale neobsahují plováky. Nosný rotor je opatřen pěti kompozitními listy. Vrtulník může být použit jak proti hladinovým cílům, tak pro úlohy SAR. Je zde použit radar ARI.5995 s možností nasazení proti hladinovým cílům.

Další vývozní varianty

Sea King vznikl v mnoha verzích podle úprav jednotlivých států. Níže jsou vypsáni nejdůležitější vývozní varianty.

Vývozní varianty SAR vrtulníku Sea King
Mk.41 Vývozní verze HAS Mk.1 pro německé námořnictvo. Vrtulník slouží k operacím SAR. První vrtulník byl dodán v roce 1974.
Mk.42 Mk.42 je označení ASW verze Sea Kingu HAS Mk.1 pro indické námořnictvo z roku 1970. Zdokonalená varianta označovaná Mk.42A vychází ze Sea Kingu HAS Mk.2 z roku 1979. Mk.42B z roku 1985 je varianta určená pro boj s hladinovými plavidly. Na posledně jmenovaném vrtulníku je nainstalován systém MEL Super Searcher, hladinový sonar Alcatel HS-12 a akustický senzor AQS-902B. Mk.42C se nazývá varianta pro SAR a přepravu osob z roku 1986. MEL Super Searcher nahrazuje Bendix RDR 1400C.
Mk.43 SAR verze pro norské královské letectvo vycházející z verze HAS Mk.1, Mk.43A, Mk.43B jsou modernizované varianty původní Mk.43.
Mk.45 Označení ASW varianty vycházející z HAS Mk.1 určenou pro Pákistán.
Mk.47 Varianta pro ASW vycházející z HAS Mk.2 pro egyptské námořnictvo.
Mk.48 Varianta SAR pro Belgické vzdušné síly. Kabina vycházela z varianty HAS Mk.2, ale byla rozšířena. Byly dodány v roce 1976.
Mk.50 Víceúčelová verze pro australské královské námořnictvo RAN. Mk.50A, Mk.50B jsou modernizace verze Mk.50.

Civilní verze

S-61L

Civilní neobojživelná verze vrtulníku Sea king z roku 1961. Verze se využívala pro přepravu osob nebo nákladu. Trub byl prodloužen o 1,27m oproti vojenské variantě. Do přepravní kabiny je instalováno 28 sedadel. Vrtulník byl osazen turbohřídelovými motory GE-CT58-140 o výkonu 1005kW a neobsahoval plovákové stabilizátory na podvozku.
S-61L Mk II. Je modernizovaná verze S-61L s výkonnějším motorem GE-CT58-110.

S-61N

Civilní verze vrtulníku Sea king z roku 1962. S-61N je téměř totožná s verzí S-61L, ale je navíc optimalizovaná pro přepravu osob přes vodní hladinu (přeprava osob na ropné věže atd.). Vrtulník je schopen přistát i na vodní hladině.
S-61N Mk II. Je modernizovaná verze S-61L s výkonnějším motorem GE-CT58-110.

S-61 Payloader

Civilní verze optimalizovaná pro jeřábové práce. Payloader má pevný podvozek a nižší hmotnost téměř o 900 kg oproti S-61N. Vrtulník může nést až 4990 kg v závěsu.

S-61 Shortsky

Jedná se o civilní zkrácenou verzi (o 1,6 m) z S-61L/N. Vrtulník byl představen v roce 1996 a slouží k nošení těžkých nákladů.

S-61T Triton

Modernizovaná varianta S-61N firmou Sikorsky a Carson. Modernizace zahrnuje nový kompozitní hlavní rotor, který se nedá skládat, skleněný kokpit od společnosti Cobham.

 


Zpět | Nahoru