Úvodní stránka :: Letectví :: Agusta A129 Mangusta

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce:

AgustaWestland

Společnost AgustaWestland vznikla spojením italského výrobce vrtulníků Agusta a britského výrobce Westland v roce 2001.


Použité zkratky

AFCS

(Automatic Flight Control System) - systém řízení letu používaný u vrtulníků.

FADEC

(Full Authority Digital Engine Control) - Plně autonomní digitální řízení motoru. Na základě vstupních dat z ovládacích prvků (řídicí páka, venkovní čidla) se nastaví nejoptimálnější parametry pro chod motoru.

FBW

(Fly-by-wire) - elektroimpulzní řízení letounu (signály od řízení jsou přenášené elektricky, nikoliv mechanicky, nebo hydraulikou).

HIRNS

(Helicopter Infra-Red Navigation System) - navigační systém pracující v infračervené oblasti používaný u vrtulníků.

IHADSS

(Integrated Helmet and Display Sighting System) - přilbový zaměřovací a zobrazovací systém umožňující zaměření pomocí pohybu hlavy. Používají jej například helikoptéry AH-64 Apache a A129 Mangusta.

IMS

(Integrated (Management) Multiplex System) - řídící počítače sloužící pro zpracování dat z různých systémů vrtulníku.

LWR

(Laser Warning Receiver) - Systém umožňující detekci přítomnosti laserových paprsků.

MFD

(Multi-Functional Display) - Zobrazovací displej z tekutých krystalů v kokpitu, na kterém může pilot nebo operátor zobrazovat takřka veškeré informace o letounu - např. schéma zbraňových systémů, stav letounu, mapy, informace z radiolokátorů.

RWR

(Radar Warning Receiver) - Systém umožňující detekci přítomnosti radarových signálů.


Ostatní technika

Agusta A129 Mangusta

Mangusta je první ryze bitevní vrtulník vyrobený za studené války v Evropě. Vyznačuje se mnoha inovativními prvky, které předběhly svou dobu.

Historie

V roce 1972 vypsalo výběrové řízení letectvo italské armády AVES (Aviazione dell‘Esercito) na bitevní vrtulník. V úvahu připadaly dvě varianty: nákup vrtulníku AH-1 Cobra z USA, nebo vyzbrojení již existujícího vrtulníku Agusta A109A. Bohužel italský vrtulník A109 nesplňoval všechny požadavky - nebyl dostatečně rychlý a měl nízkou vzletovou hmotnost pro nošení osmi střel TOW. Proto společnost Agusta podala návrh na nový bitevní vrtulník A129, který měl splňovat všechny nároky. Tento projekt byl v roce 1978 schválen. První prototyp vzlétl až v roce 1983. Bylo postaveno 5 prototypů. AVES původně chtělo do výzbroje zavézt 100 vrtulníků, nakonec bylo realizováno jen 45 Mangust. Vrtulník byl oficiálně uveden do provozu až v roce 1990.
V roce 1986 byl vrtulník vybrán pro projekt lehkého útočného vrtulníku LAH (Light Attack Helicopter). Na projektu spolupracovali Itálie (Agusta), Nizozemí (Fokker), Španělsko (CASA) a Velké Británie (Westland), kteří založili na podporu tohoto projektu průmyslové sdružení JEH (Joint European Helicopter). Vrtulník s označením Tonal měl být osazen výkonnějšími motory, zatahovacím podvozkem a vylepšenými avionickými a zbraňovými systémy. Bohužel z celého programu v roce 1990 vzešlo a nerealizoval se ani jeden stroj.

Technologie

Vrtulník má podobnou koncepci jako ostatní konkurenční bitevní vrtulníky. Trup vrtulníku je štíhlý, kokpit je dvoumístný v tandemovém uspořádání, motory se nacházejí po bocích ve vrchní částí a jsou daleko od sebe. Vrtulník je velice lehký, v konstrukci trupu jsou použity až z 45% kompozitní materiály.
U A129 bylo použito mnoho inovativních prvků, příkladem jsou systémy:

Podvozek vrtulníku je tříkolový pevný ostruhového typu. Na pomocných křídlech jsou umístěny čtyři závěsníky na raketovou a hlavňovou výzbroj.
Kokpit je dvoumístný, rozmístění posádky je v tandemovém uspořádání. Pilot sedí vzadu, vpředu je operátor zbraňových systémů. Kokpit je vybaven multifunkčními displeji MFD.
Vrtulník je vybaven optickým naváděcím a pozorovacím systémem HeliTOW, který obsahuje termovizní systém a laserový značkovač. HeliTOW přenáší data do řídícího počítače IMS, který zobrazí střelci informace o souřadnicích cíle na displeji MFD nebo v přilbovém zaměřovači IHADSS<. Druhý pozorovací systém může používat i pilot, jedná se o systém HIRNS.
Hlavní výzbrojí Mangusty tvoří 8 řízených protitankových střel BGM-71 TOW, které jsou umístěné na podvěsech pod křídly. Dále může nést neřízené rakety umístěné na podvěsech v raketnicích nebo kontejnerové kulomety.

Specifikace vrtulníků A129
Vlastnost A129 Mangusta T129B ATAK
Délka trupu: 12,28 m 12,50 m
Průměr hlavního rotoru: 11,9 m
Výška: 3,35 m 3,40 m
Hmotnost (prázdná): 2 530 kg -
Hmotnost (maximální): 4 600 kg 5 000 kg
Pohonná jednotka: 2x Rolls-Royce Gem 2 Mk.1004D 2x Allison/Allied Signal LHTEC CTS800-4A
Výkon: 2x 664 kW 2x 1 014 kW

Varianty

A129

První varianta dodávaná italské AVES od roku 1990. Vrtulník byl osazen dvěma motory Rolls-Royce Gem 2 Mk.1004D vyráběné licenčně u italské společnosti Piaggio. Ty poháněly přes reduktor nosný čtyřlistý rotor a dvoulistý vyrovnávací. Vrtulník je vybaven systémy popsanými výše.

AW129 (A129 International)

Mangusty si prošly bojovými operacemi a jejich nasazení bylo považováno za velký úspěch. Jedinou jejich slabinou bylo, že postrádali kanon. Verze International tuto slabinu odstranila. Pod příď je nainstalována otočná věž s 20 mm kanonem OTO Breda TM197B se zásobou 300 nábojů. Mezi další výhodu patří možnost nést a odpalovat až osm střel AGM-114L Hellfire.
Vrtulník také dostal mnohem výkonnější motory Allison/Allied Signal LHTEC CTS800-2 a pětilistý hlavní nosný rotor. Modernizací také prošly avionické systémy a vybavení kokpitu - barevné multifunkční displeje a systém nočního vidění.

A129CBT (ComBaT) je varianta International pro AVES s původními motory. Armáda nejprve objednala v roce 2002 15 kusů, později modernizovala i starší A129 na tuto variantu.

T129 ATAK

V roce 2007 vyhrála společnost Agusta Westland výběrové řízení na pořízení útočných a průzkumných vrtulníků pro tureckou armádu, která potřebuje náhradu za letité vrtulníky AH-1P Cobra. Turecká varianta vychází z modelu International. Hlavní změnou je použití silnějších motorů Allison/Allied Signal LHTEC CTS800-4A a využití avioniky vyrobené v Turecku. T129 se bude kompletně licenčně vyrábět v Turecku u společnosti TAI (Turkish Aerospace Industries). Turecko také bude mít i právo tento vrtulník vyvážet.
Sériové vrtulníky nesou označení T129B, při výrobě jsou rozděleny do dvou variant označených TUC (Turkish Configuration):

Turecká armáda zatím přijímá méně vybavenou variantu s označením T129A (T129 EDH – Early Delivery Helicopter). Tyto vrtulníky ještě nejsou víceúčelové, ze zbraňových systémů jsou osazeny kanonem pod přídí a bloky na vypouštění neřízených raket.

Turecké avionické systémy

Jak již bylo psáno, vrtulník by měl používat tureckou avioniku, příkladem jsou systémy:

 


Zpět | Nahoru