Úvodní stránka :: Letectví :: Fairchild Republic A-10 Thunderbolt II.

Letectví Koníci Ostatní

Zpět


Aktualizováno


Výrobce

Fairchild

Společnost Fairchild vznikla v roce 1925 jako výrobce letadel. V roce 1965 Fairchild koupil společnost Republic. V roce 2003 byla společnost prodána firmě M7 Aerospace a zanikla.


Použité zkratky

CAS

(Close Air Support) - přímá letecká podpora.

ECM

(Electronic CounterMeasures) - elektronické protiopatření jsou činnosti, které znesnadňují nebo znemožňují využívání elektromagnetického spektra protivníka. Jedná se o ofenzivní činnost elektronického boje.

FAC

(Forward Air Controllers) - předsunutí letečtí návodčí.

IFFCC

(Integrated flight and fire control computer) - integrovaný letový a střelecký počítač.

JDAM

(Joint Direct Attack Munition) - jedná se o zařízení, které umožňuje přesné navádění za každého počasí na pozemní cíle. Používá se pro bomby: Mk.82, Mk.83, Mk.82 a BLU-109 a BLU-110.

LANTIRN

(Low Altitude Navigation and Targeting Infrared for Night) - Infračervený navigační a zaměřovací systém pro noční lety v malých výškách.

ROVER

(Remotely Operated Video Enhanced Receiver) - komunikační systém schopný přenášet video informace z bojiště přímo např. na velitelství.

SADL

(Situational Awareness Datalink) - datalink sloužící pro komunikaci a přenos datových informací o bojové situaci používaný u letounů CAS.

WCMD

(Wind Corrected Munitions Dispenser) - zařízení, které slouží k přesnému navádění kontejnerových bomb CBU.


Ostatní technika

Fairchild Republic A-10 Thunderbolt II.

Thunderbolt II. je jednomístný dvoumotorový bitevní letoun určený pro podporu pozemních vojsk, k ničení tanků a pozemních cílů. Jedná se o jedno z nejvíce odolných letadel na světě.

Historie

Vývoj letounu A-10 začal v šedesátých letech minulého století za války ve Vietnamu. Hledal se letoun pro přímou leteckou podporu (CAS). Vrtulníky těmto úkolům nevyhovovaly, poněvadž byly snadným a zranitelným cílem. Letouny jako F-4 Phantom II., F-100 Super Sabre, F-105 Thunderschief měly nevýhodu ve své rychlosti, která neumožňovala plnit efektivně úkoly letecké podpory. Jediným letounem schopným plnit tyto úkoly byl A-1 Skyraider, který již zastarával.
V roce 1967 bylo vypsáno výběrové řízení na návrh letounu označovaného A-X (Attack - Experimental). Hlavním kritériem výběru byla odolnost letounu, obratnost při nízkých rychlostech, snadná údržba a možnost startovat i přistávat z neupravených drah. Koncem šedesátých let byl celý program díky napjaté politické situaci upraven, hlavním kritériem začala být možnost ničení tanků.
V roce 1970 byly z šesti účastníků vybrány návrhy společností Northrop (s letounem označovaným A-9) a Fairchild (s letounem označovaným A-10). Společnost Fairchild v roce 1973 soutěž vyhrála. Hlavním důvodem byla velká odolnost letounu a velmi nízké provozní náklady. V roce 1976 začala sériová výroba pro USAF. Poslední vyrobený stroj byl dodán v roce 1984.
Letoun A-10 je oficiálně nazýván Thunderbolt II., neoficiálně je pojmenováván Warthog (prase bradavičnaté).

Technologie

Letoun A-10 je jednomístný dolnoplošník s dvojitou svislou ocasní plochou. Motory jsou umístěné v samostatných gondolách po bocích nad zadní částí trupu za hlavními křídly.
Warthog je neobyčejně odolný. Je schopen letu bez třetiny křídla, poloviny ocasních ploch a ztrátě jednoho motoru. Dokáže bezpečně přistát se zataženým podvozkem. Pilot letounu sedí v titanové vaně, která je schopna odolat i střelám ráže 23mm.
Mezi hlavní výzbroj Warthogu patří kanon GAU-8 Avenger, který je popsán v samostatném odstavci. Další výzbroj lze umístit na 11 závěsných bodů (3 pod trupem a 8 pod křídly). Celková maximální hmotnost závěsné výzbroje je 7250 kg. Na závěsy lze umístit např. střely vzduch-země AGM-65 Maverick, střely vzduch-vzduch AIM-9 Sidewinder pro vlastní ochranu, různé pumy, bomby nebo přídavné nádrže či kontejnery.
Na letounu není nainstalována téměř žádná avionika. Pod kokpitem je nainstalován systém AN/AAS-35(V)PAVE PENNY pro detekci ozářených cílů a navádění laserem naváděných bomb. V podvěsech se mohou nést rušící kontejnery (ECM) AN/ALQ-119 a AN/ALQ-131.

Specifikace A-10A
Délka trupu: 16,26 m
Rozpětí křídel: 17,53 m
Výška: 4,47 m
Hmotnost (prázdná): 11 321 kg
Hmotnost (maximální): 23 000 kg
Pohonná jednotka: 2x General Electric TF34-GE-100A
Výkon bez přídavného spalování: 2x 40,32 kN

Kanon GAU-8/A Avenger

A-10 je vybavena největším a nejvýkonnějším kanonem, který kdy byl nainstalován do letounu. Jedná se o sedmihlavňový 30 mm kanon GAU-8/A Avenger typu Gatling. Vývoj kanonu probíhal zároveň s vývojem letounu. V podstatě letoun byl stavěn kolem kanonu a zásobníku. Celková váha kanonu je 1900 kg, samotný kanon váží 280 kg. Celkový rozměr se zásobníkem je 6,058 m, samotná hlaveň má přes 2,5 m. Kadence zbraně je 4200 výstřelů za minutu.
U GAU-8/A se používají dva druhy munice:

  1. API (Armored Piercing Incendiary) - označení průbojných nábojů. Používá se na ničení těžké techniky. Střela obsahuje podkaliberní střelu z ochuzeného uranu v umělohmotném obalu. Střela je schopná propálit i pancíř tanků. Oficiální označení střely je PGU-14/B.
  2. HEI (High Explosive Incendiary) - označení tříštivých nábojů používaných k likvidaci lehce obrněných vozidel a pěchoty.

Varianty

A-10A

Jedná se o první základní variantu, která byla dodávána do služby od roku 1976. Popis letounu je v kapitole: Technologie. A-10A není schopna létat za zhoršených povětrnostních podmínek nebo v noci, kvůli tomuto nedostatku vnikl projekt A-10B a také nová varianta A-10C s vyspělou avionikou.

OA-10A je označení letounů určených pro vyhledávání a označování cílů pro letouny určené k útoku na cíl - tzv. FAC. Jedná se jen o označení, nikoliv modifikaci letounu.

A-10B N/AW

Prototyp dvoumístné varianty, který měl být určen pro operace za každého počasí a v noci (N/AW – Night/All weather). Testování dvoumístné varianty probíhalo v letech 1979 až 1982. Testy byly úspěšné, ale nakonec bylo rozhodnuto, že A-10 budou nahrazeny nově vyvíjeným letounem F-16 blok 60 (A-16) určeného pro útoky na pozemní cíle a operace CAS. Dále byl také vyvíjen zaměřovací a navigační kontejner LANTIRN, který měl být použitelný na A-10 a tím umožnit používání jednomístné verze za každého počasí. Nakonec byl postaven jen jeden prototyp a ve vývoji se dále nepokračovalo.

A-10C

V roce 2004 proběhla první velká modernizace Thunderboltů, která byla soustředěna na implementaci nových zaměřovacích systémů a použití nové inteligentní munice. Modernizace byla označována zkratkou PE (Precision Engagement). Do letounu byly implementovány následující systémy:

Od roku 2011 probíhá další modernizační program, který má prodloužit životnost Thunderboltů až do roku 2040. Na všech doposud sloužících letounech se vyměňují křídla. Na původních se vlivem namáhání objevují trhliny.

 


Zpět | Nahoru