Úvodní stránka :: Eurofighter Typhoon

Eurofighter Typhoon

Jedná se o dvoumotorový víceúčelový letoun vyrobený evropským konsorciem Eurofighter. Na vývoji se podílely firmy BAE Systems (Velká Británie), EADS CASA (Španělsko), EADS DASA (Německo) a Alenia Aeronautica (Itálie).

Historie

V sedmdesátých letech minulého století začalo velitelství britského letectva požadovat nový stíhací letoun, koncem sedmdesátých let byl vznesen požadavek i od německého velitelství letectva. Každý stát vytvořil své vlastní koncepty - ve Velké Británii to byla designová studie P.96 a v Německu TKF-90.

V roce 1979 poprvé zazněl návrh na spolupráci několika evropských států na pokročilém letounu. Nejdříve se spojila německá společnost MBB s britskou BAE a vznikl koncept ECF (European Collaborative Fighter). Později se přidala i francouzská společnost Dassault a projekt byl přejmenován na ECA (European Combat Aircraft). Každý stát pracoval na svých návrzích. V Británii vznikly dva návrhy P.106 a P.110, Francie vyvinula projekt ACX a Německo pokračovalo ve vývoji návrhu TKF-90. V roce 1981 je díky rozdílnosti všech návrhů projekt zastaven.

V roce 1982 se spojili společnosti BAe, MBB a Airitalia kvůli pokračování vývoje společného bojového letounu. Představili studii nazvanou ACA (Agile Combat Aircraft) vycházejícího z britské studie P.110. V roce 1983 vznikl i demonstrátor nazývaný EAP (Experimental Aircraft Program). Vlády Německa, Francie, Velké Británie, Itálie a Španělska založily program FEFA (Future European Fighter Aircraft). Letoun musel splňovat následující požadavky:

• možnost přistát a vzlétnout z velmi krátkých přistávacích ploch - STOL,
• schopnost boje za hranicí vizuálního kontaktu BVR,
• Francie měla požadavek na možnost letounu operovat z letadlových lodí.

Požadavek Francie nebyl z finančních důvodů vyslyšen a zakládá se nový projekt EFA (European Fighter Aircraft). Francie od programu odstoupila a vyvíjí v rámci projektu ACX svůj vlastní letoun Dassault Rafale. Ostatní státy pokračují v programu EAP a v roce 1994 vzniká první prototyp DA1. Do služby se letouny pod jménem Eurofigter dostávají od roku 2003.

Prototypy

Vývojové prototypy označované DA (Development aircraft). Bylo postaveno sedm letounů.

DA1

Jedná se o první prototyp, který poprvé vzlétl v Německu v roce 1994. Původně měl označení anglické (ZH586) a z politických důvodů byl přeznačen na německé (98+29). Prototyp byl určen pro základní testy motorů.

DA2

Oficiálně první britský prototyp s označením (ZH588), který také vzlétl v roce 1994. Primárně byl určen pro testování povrchu letadla (roztažnosti materiálu vlivem teplot) atd.

DA3

Italský prototyp s označením MMX602. Byl určen pro testování zbraňových systémů.

DA4

Jedná se o první dvojmístný prototyp s označením ZH590 postavený pro Velkou Britanii. Sloužil pro testování radiolokátoru a avionických systémů.

DA5

První typ s kompletní avionikou a radiolokátorem CAPTOR (ECR-90). Nesl německé označení 98+30. Později přestaven na úroveň Tranche 2.

DA6

Dvojmístná verze postavená pro Španělsko pod označením XCE.16-01. Sloužil pro testy draku letounu. Byl zničen v roce 2002 po selhání motoru.

DA7

Italský prototyp s označením MMX603 určený pro zkoušky a integraci zbraňových a navigačních systémů.

Mezi další předvýrobní prototypy patřily letouny označované IPA (Instrumented Production Aircraft). Sloužily pro testování nových systémů a modernizací:

IPA1

Testování systému DASS. Testován ve Velké Británii.

IPA2

Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na pozemní cíle. Testován v Itálii.

IPA3

Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na letecké cíle. Testován v Německu.

IPA4

Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na pozemní cíle. Testován ve Španělsku.

IPA5

Testování a integrace zbraňových systémů pro útoky na letecké i pozemní cíle. Testován ve Velké Británii.

IPA6

Testování počítačových systému dodávky Tranche 2. Testován ve Velké Británii. Pro testy byl použit sériový stroj.

IPA7

Testování integrace standardu Tranche 2. Testován v Německu. Pro testy byl použit sériový stroj.

Technologie

Eurofighter je dvoumotorový dolnoplošník s křídlem typu delta s kachními křídly umístěnými v přídi letounu. Motory jsou umístěné vedle sebe pod hlavním křídlem, vstupy sání jsou pod kokpitem. Letoun je ovládán systémem FBW, který je čtyřikrát zálohován.

Kokpit je vybaven třemi multifunkčními displeji, HUD displejem, zobrazení informací se dají ovládat i hlasovými povely. Pilot ovládá letoun systémem HOTAS.

Eurofighter má na pevno instalovaný 27mm kanon Mauser BK27 a 13 úchytných míst pro uchycení externích zbraní (po 4 pod každým křídlem a pět na trupu).

Parametry letounu

Parametr/letoun	Typhoon
Délka (m):	15.9
Rozpětí křídel (m):	11
Výška (m):	5.3
Motor:	2 x EJ200
Tah bez přídavného spalování (kN):	2 x 60
Tah s přídavným spalováním (kN):	2 x 90
Hmotnost prázdná (kg):	11000
Hmotnost maximální (kg):	23500

 

Technologie

V Typhoonu je nainstalován dopplerovský radiolokátor CAPTOR (ECR-90). U nejnovějších verzí je použit radiolokátor CAPTOR-E typu AESA, někdy také nazýván CAESAR (Captor AESA Radar).

Pro elektronický boj a vlastní ochranu se využívá plně vestavěného systému DASS (Defensive Aids Sub-System), který obsahuje systémy pro elektronické rušení, výmětnice klamných cílů a výstražné systémy.

Letoun je také vybaven systémem PIRATE (Passive Infra-Red Airborne Track Equipment) umístěného před předním sklem kokpitu umožňujícího pracovat v režimu FLIR nebo IRST.

Letoun je vybaven navigačním systémem GPS a INS. Informačním systémem MIDS používající datalink Link-16.

Varianty

Výroba letounů je rozdělena do tzv. tranche - základních sérií. Tyto série se skládají s menších balíků tzv. batch, ty odpovídají jednotlivým objednávkám. Rozdělení dle technických specifikací je nejlepší podle tzv. bloků. Nad bloky ještě existuje systém značení modernizací. Ve Velké Británii se používají zažité historicky značení, jsou uvedené zvlášť.

Tranche 1

Blok 1

Základní varianta z roku 2004 přizpůsobená obraně vzdušného prostoru. Letouny měly pouze integrovány střely AIM-9L Sidewinder a AIM-120B AMRAAM. Varianta sloužila hlavně pro výcvik posádky.

Blok 2

Varianta s vylepšenou způsobilostí pro vzdušné souboje. Letouny měly již od výroby nainstalovaný kanon BK-27 a střely IRIS-T. Byl také integrován systém vlastní ochrany DASS a radiolokátor CAPTOR-C byl vybaven módy pro boj se vzdušnými cíli. Tento blok byl dodáván od roku 2005.

Blok 5

Varianta poskytující již plnou operační způsobilost s možností útoků jak na vzdušné tak pozemní cíle dodávána od roku 2007. Letoun již byl vybaven i systémem PIRATE. Byla částečně integrována i protizemní výzbroj - naváděné pumy GBU-16 Paveway II., ale bez navádějícího systému. Pumy musely být naváděné z jiného letounu nebo se země. Britové to vyřešili integrací zaměřovacího kontejneru Litening III.. Postupně byly převedeny na tento blok i ostatní letouny z Tranche 1 a tím získali základní operační způsobilost.

Tranche 2

Blok 8

Od tohot bloku se o Typhoonu dá hovořit jako o víceúčelovém letounu. Byla integrována celá řada letecké i protizemní výzbroje. Na některých místech byl zesílen drak letunu. Varianta má nový taktický počítač a radiolokátor byl rozšířen o další protizemní módy - byl označován CAPTOR-M.

Blok 10

Varianta s vylepšeným systémem DASS, možností podvěsu systému ACMI, Litening III. Plná impementace protizemních pum Paveway II. a Paveway IV., protiletadlových střel AIM-132 ASRAAM.

Blok 15

Další modernizace zahrnující možnost používání střel vzduch-vzduch METEOR a střel vzduch-země Taurus, Storm Shadow, Brimstone.

Tranche 3

Tranche 3 byl rozdělen do dvou fází Tranche 3A a 3B, bylo to kvůli tlaku z Velké Británie, která chtěla snížit rozpočet investicí do armády. Tranche 3A přidává možnost do letounu nainstalovat radiolokátory CAPTOR-E s anténou typu AESA. Nově jsou radiolokátory také nazývány E-SCAN. Ve variantě E-SCAN Mk.0 je nejprve obdruží Kuvajt a Katar. Dalším prvkem byla možnost instalace konformních nádrží.

Tranche 4

Německo chce v budoucnu nahradit staré letouny Tranche 1 novými, ty by měly být už v sérii Tranche 4. Nové letouny by měly mít opět rozšířené spektrum nesené výzbroje a novější variantu radiolokátoru E-SCAN Mk.1..